pondělí 18. listopadu 2013

Milano Marittima

Hotel Bruna
Dodnes nechápu, jak jsme se tehdy bez znalosti italštiny rozhodly s Léňou pracovat jako servírky v italském hotelu v Itálii, kam jezdí na dovolenou jen Italové.

Po ovládnutí základních frází jako "Posso?" (=můžu Vám vzít talíř?), "La acqua frizzante o naturale?" (=perlivou nebo neperlivou vodu?), "Uno momento" (=vydržte, zavolám Verču, která umí italsky a té to zopakujte"), se naše italština dostala na vyšší level. Po dvou měsících jsem už zářila větou: "Io sono stanca, io molto vino ieri" (= Já jsem unavená, já hodně víno včera).

Leňa, já a šampaňské za 40 euro
Jednu siestu jsme s Leňou ležely na pláži a kolem šli pokřikující ("Ragazzi! Bella, bellissima!") frajírci. Když jsme jim lámanou italštinou vysvětlily, že tu pracujeme a tedy žádné "birra" nebude, ukázal jeden z nich Leni na stehno a opakoval: "Zanzare, zanzare!" (=komár). Leňa se jen smála a pokyvovala, jak jsme se ostatně naučily obě velice rychle, když jsme nerozuměly hostům. Nepřestala se smát a kývat ani když kluk několikrát zopakoval "Bacci" (=polibek) a než jsem se vzpamatovala, tak ji za obecného veselí přihlížející bandy vlepil pusu na štípanec od komára na stehně

Jak se Cháďa ztratila
Česká sestava

Ten den jsem tuším měla volno a vrátila se zrovna z výletu z Ravenny. Moje zážitky ale bledly před Leniným dobrodružstvím.
Cháďa totiž jela na kole do vedlejší vesnice, vzdálené asi deset minut. Po půl hodině zpáteční jízdy jí to začalo být divné a lámanou italštinou se zeptala na cestu kolemjdoucí paní. Ta jí s úsměvem oznámila, ze Milano Marittima je ještě kus cesty, ale naštěstí tam ona a její syn (?) pojedou zhruba za hodinu. Do té doby se prý může připojit k nim, jede navštívit známé. Leňa se tak ocitla na rodinné oslavě vedle syna, kde nejenže dostala napít a najíst, ale navíc se kvůli neitalskému původu stala středem pozornosti a celé příbuzenstvo si s ní chtělo povídat. Leňa se tak vrátila v závěsu za paní se synem sice večer, zato plná zážitků a domácího vína.

Slavná karafa
Jak Léňa ukradla karafu

Z toho večera si nikdo z nás moc nepamatuje. Já jsem prý přislíbila společnou noc klukovi od vedlejšího stolu, protože otázka "Do you want to be my friend", se kterou jsem ochotně souhlasila, už není, co bývala.
Každopádně největší drama nastalo při odchodu. Až když se za námi rozběhla servírka, ukázalo se, ze Leni se karafa od vína líbila natolik, ze si ji prostě vzala s sebou. Druhý den tak obnášel nejen bolehlav, ale i učení se omluvných frází v italštině.

P.S. Tenhle článek vznikl hlavně jako přání k Leniným narozeninám. Ať je život pořád sladký, jako zbytky tiramisu vyjídané Omarovi lžičkou přímo z plechu!
Verča a Omar

Žádné komentáře:

Okomentovat

30-43