Z kuchyně jdou slyšet hlasy- máma a E si povídají v angličtině! Vejdu, oba se na mě otočí a přestanou na sebe gestikulovat.
Máma: Prosímtě, přelož mu, že v Praze je teď 30°C!
E: Prosímtě, přelož jí, že mám velikost bot 43!
Jdu na sever, pořád na sever... a už jdu na jih.
Z kuchyně jdou slyšet hlasy- máma a E si povídají v angličtině! Vejdu, oba se na mě otočí a přestanou na sebe gestikulovat.
Máma: Prosímtě, přelož mu, že v Praze je teď 30°C!
E: Prosímtě, přelož jí, že mám velikost bot 43!
"A taky nebudete moct... víte co." Mrk mrk. "Ještě se k tomu vrátíme."
Prohlídka končí, téma už se nedá dál odsouvat.
"Tak tedy ještě jednou. Žádný sport. A pak byste neměli... víte co. Už vám asi došlo, o čem mluvím."
Je těžké být gynekoložkou, která není schopná říct... víte co.
Na prenatální diagnostiku jsem se objednala omylem. Doktor vyškrtl všechny možné dědičné choroby, a nakonec se ptá: "Není u Vás v rodině někdo hloupý?"
Tak a to jsme byli doma.
"No a jéje!"
"Jak moc hloupý?"
"No opravdu hodně," zakoulela jsem očima.
"Je retardovaný?"
"Ne oficiálně," zamrkala jsem významně. Jestli víte, co tím myslím.
"A kde žije Váš příbuzný?"
"Momentálně ve vězení."
"Myslíte, že by to mohlo být dědičné?"
Vyloučit se to samozřejmě nedalo.
A pyšný chytrák odcházel s doporučením k nákladnému genetickému testu.
V jedné vesnici žila byla rodina, která chtěla dát svému synovi moderní americké jméno. Pojmenovali ho proto Clark. Bohužel ale neuměli anglicky. A jestli neumřeli, tak dodnes svému synovi říkají Slark.
"Všechno nejlepší k narozeninám, babi!"
"Co? Já to neslavím."
"Ale víš, žes měla narozeniny?"
"No jasně. Patnáctýho. Co bych si to nepamatovala," podívá se babička na svou dceru. "Ale ty tvoje už si nepamatuju."
"Aha?" podiví se máma dotčeně. "No, každopádně teď ve středu's měla narozeniny."
"Jó? Ve středu? Patnáctýho?"
"A tady moje holka to vyšla na běžkách šest týdnů po porodu!" slyším E, když vystoupám na vrchol hory. Postarší pár na skialpech na mě jen zmateně kouká. Usměju se a zamávám.
"Ptali se mě, jestli jsme to celé zvládli vylézt jen na běžkách!"
Nakonec se ukáže, že se ptal někdo úplně jiný.
"Heeeej, já jsem taky zelenáč, to nevadí, jdeme do toho, bude sraaanda!" píše M. Ani jedna z nás předtím šifry neřešila. Vánoční šifrovací kalendář obnáší každý den jednu, až do Štědrého dne.
"Ok, tak to zkusíme. Posílám odkaz a přihašovací údaje. Ta první šifra vypadá docela jednoduše."
"Hele, já tady vidím jen takový čísílka, nevím přesně, co v tom hledat."
"To jsou dny v adventním kalendáři."