(1) Kafe je dost důležitá sociální povinnost každého, kdo žije ve Švédsku. V pracovní pauze se kofeinu nevyhnete, ani po obědě, na návštěvě nebo jen tak do ruky na cestu do školy. Kvantitativně jsem ale Švédy podcenila- ve spotřebě kávy jsou druzí na světě (hned za Finskem). To vysvětluje, proč přišla Alča s vykulenýma očima po prvním uvítacím kolečku v laboratoři.

(2) Chudáci Švédové. S tím drahým alkoholem a dlouhou zimou to mají těžké. Ale jelikož je (státem provozovaný!) Systembolaget jediným legálním způsobem, jak si opatřit alkohol, je se 116 mil. zákazníky (ne unikátními, samozřejmě) v 9 mil. Švédsku alkoholickou mekkou (data pro rok 2010). Pak nemá být Švédsko jeden z nejbohatších států- zaprvé nutí obyvatele pít doma, za druhé je za to ještě nehorázně zkásne a navíc jsou tu tak drazí doktoři, že si jen tak někdo neodváží na něco stěžovat.
(3) V severských zemích obecně se pěstuje tolerance- k národnostem, handicapovaným, homosexuálům, vědcům a jiným menšinám. Propaguje se rovněž rodičovství bez ohledu na pohlaví. To znamená, že rodičové mají dohromady 480 dní dovolené, která může být rozdělena mezi oba rodiče. Proto není divné potkat tatínky na otcovské dovolené, kteří mají v kočárku mimčo a popíjí u toho kafe s ostatními tatínky v kavárně.
A několik dalších, nestatistických postřehů:
(4) Švédové jsou ulítlí na pořádníky. Nejenže opravdu dodržují fronty na autobus a nehrnou to zleva, ale témeř ve všech institucích mají automaty s tahacími čísilky. Co by nebylo až tak překvapivé v lékárně nebo u doktora, může pořádně zarazit v Systembolagetu nebo dokonce v pekárně. Nejlépe, když je pořádníkovník schovaný za dveřmi a vy jste si právě vystáli frontu k pokladně.
(5) Jedno ze slov, pro které neexistuje překlad, je slovo lagom. Lagom může být všechno- od počasí přes chování až po jídlo. V podstatě to znamená "tak akorát" nebo "přiměřeně", pokud se ale někdo chová lagom, chová se pravděpodobně korektně bez větších výchylek, lagom počasí zase značí ani déšť, ani sucho, prostě normální počasí ve spíše pozitivním slova smyslu.
(6) Švédové mají rádi dochvilnost a příliš netolerují pozdní příchody. Což o to- na přednášce to se mnou ještě přežijou. Horší jsou autobusy. Ony nejenže jezdí na čas, co hůř, ony dokonce jezdí dřív. Všechny autobusové zastávky jsou na znamení, takže se mimo špičku může klidně stát, že autobus projede celou trasu bez zastavení a vy můžete stát na zastávce nakrásně o 4 minuty dřív, ale s největší pravděpodobností vám autobus už dávno ujel. Netoleruje se ani dobíhání- řidič prostě zavře dveře a jede pryč- a nekouká po funících babičkách s taškami (dobře, tak častěji po mně).
(7) Svátky jsou brány ve Švédsku velice vážně. A neslaví se jen státní svátky, ale i vlajkové dny (flagdagar), které se uctívají vytažením vlajek na všech stožárech a veřejných držácích (autobusy městské dopravy mají speciální dirku na vlaječku na každé straně). Nejenže se slaví první máj a den evropského společenství, on se slaví i den Alfreda Nobela, královy narozeniny, králův svátek, narozeniny a svátek korunní princezny, narozeniny a svátek královny...
Aby toho nebylo málo, žrouti oslavují (bez vlaječek) i dny spojené s ruznými sladkostmi: například 4. října je Den skořicových šneků, Vaflový den je 25. března a před masopustem se slaví Palačinkový den. Projevuje se to tak, že se akorát celý den přecpáváte sladkostmi, protože to všude voní čerstvým pečivem, takže to máte protentokrát povoleno.Slaví se tu i Halloween, děti chodí celý víkend po městě v převlecích a dostávají bonbony od babiček. Jinak je to ale jen prachsprostá výmluva pro všechny notory, zase se jednou opít do němoty, tentokrát v převleku, takže je větší šance, že vás k ránu ve struze nikdo nepozná.
(8) Já nevím, co mají ti Švédové se sobama. Podle mě je to jen lákadlo na turisty. Vikingové už netáhnou, vymysleme si něco jako bájné zvíře, které bude skákat na auta (k tomu bude hezká dopravní značka, která se bude vyjímat na pohlednicích) a táhnout Santovy saně (jeho evropská varianta žije za polárním kruhem ve finské části Laponska). Já osobně viděla soba jen ve skanzenu pěkně za plotem a to mi snad nechce nikdo tvrdit, že je tu v domácím prostředí. Sobí párky v obchodě taky nejsou důkaz. George tvrdí, že za dvacet let, co žije ve Švédsku viděl soba asi desetkrát. Tím ať krmí děcka. Já si myslím, že to byl jelen.
zdroj: http://www.thelocal.se/followsweden/article/20-things-to-know-before-moving-to-Sweden/
fotky na http://gabazaba.rajce.idnes.cz/2011-Stockholm



Žádné komentáře:
Okomentovat