"Padesát korun za polívku teda nedám," zvolala pohoršeně babička a otočila se zpátky k talíři, kam jí mamka naložila půlku svojí porce lososa za tři sta. "A víte, že já jsem byla za svobodna Kosourová?" mrkla na číšníka, a poslední sousto beze slova hodila psovi od vedlejšího stolu.
"Sranda musí bejt, i kdyby tatíka věšali. Jen teda nevím, jestli by se smál, kdyby ho opravdu věšali!" opakovala babička už podruhé svůj oblíbený vtip a nepozorovaně mi do dětské výživy hodila rozžvýkaný kus cukroví. "Co děláš, to jí dej, to je dobrý!" protestovala vehementně proti vyhození do koše. "A tady jí ještě namoč dudlík do kafe."
Sranda prostě musí bejt.
Žádné komentáře:
Okomentovat