Švédsko- Jak to vlastně začalo

Ani nevím, jak a kdy mě napadlo jet právě do Švédska. Najednou se mi ale ustálila v hlavě utkvělá představa, že na Erasmus chci jedině sem. Školitel proti zahraničí nic nenamítal a kontaktoval hned švédského kolegu (původem Rus), který byl ochoten se mě na diplomovou práci ujmout.

Od té doby jsem přečetla znovu děti z Bullerbynu, vyzkoušela všechny jídla v Ikei a četla o znásilňovací kauze Juliana Assangeho. Kvůli cestě jsem byla ochotná vyřídit si novou smlouvu s univerzitou a absolvovat jedenapůlroční byrokratické kolečko po úřadech, jen abych mohla konečně dosednout na letiště s nápisem Welcome to Stockholm.

Ve Stockholmu je obrovský problém s ubytováním. Skoro polovina studentů, které jsem potkala, nedostala koleje. Možná by se měli poradit s Prahou. Jen tam ví, jak efektivně nacpat 5.000 lidí do deseti budov. Takže nezbylo, než hledat bydlení na vlastní pěst, naštěstí mi pomáhalo o dost kamarádů a nakonec díky Alis a Drápisovi bydlím.

Domeček vypadá jako z pohlednice- en liten röd stuga med vita knutar. Červená chaloupka s bílými rohy (naše je teda žlutá)- sen každého Švéda. Vzadu je terasa s grilem a houpačkou, unitř krb, obrovská knihovna a miliardy akvarií s rybičkami.
Kolem domku jsou jen lesy plné hub, borůvek a brusinek, skal a lesních jezírek. Bydlíme na ostrově Värmdö, vesnička Brunn. Ani ne 5 kilometrů od domu je mořské pobřeží, kam se jezdí koupat otužilé švédské rodiny (já jsem aspoň smočila nohy).

Bydlení je to pěkné, to nemůžu říct. Jen je tu takový jeden nemilý, ošklivá věc. Bydlíme až za Stockholmem dostatečně blízko na to, abych se dostala ráno do školy, ale dostatečně daleko na to, abych z ní nemohla ani do hospody, neb mi poslední bus jede o půl druhé z centra, a to ještě courák. Vlastně mi připadá, jako bych se vrátila do Výčap v dobách studia na gymnáziu. Navíc úplně stejně dobíhám ranní autobusy. Ve Výčapech jsem stihla doběhnout na zastávku za 22 vteřin, tady jsem si to ještě nestopovala.

Spolubydlící je Maďar. Na tom by nebylo nic špatného. Jenže neumí anglicky. Ani německy. Ani švédsky. Tak komunikujeme pře Google translator. Křehla mi na to řekl, že tohle už je fakt dost geekovský. A to má pravdu, leze to na mozek. Je to jak hrát týden v kuse Aktivity. Aspoň, že slovu pálinka rozumíme oba dva.

Více fotek na http://gabazaba.rajce.idnes.cz/2011-Stockholm